Smysl boje za ochranu životního prostředí ve světě kde jsou peníze na prvním místě

Lze bojovat za ochranu životního prostředí ve světě kde jsou peníze na prvním místě?

Přístup politiků a ohrožení zisku vlivných lidí spolu úzce souvisí

Abychom pochopili dnešní krizi životního prostředí, nevyhneme se tématu politiky a ropných společností. Ty totiž ovlivňují nejen ekonomiku, ale také zákony, aby jejich zisk vzkvétal a nebyl ohrožen. A to s alarmujícími informacemi o stavu naší přírody rozhodně je. Vedle změny našich životů směrem k ochraně životního prostředí je tedy podstatné bavit se především o ekonomické a politické moci spojené s fosilními palivy.

Zprávy o stoupající teplotě naší planety máme k dispozici již mnoho let. Teprve v posledních letech si ale začínáme připouštět fakt, že bychom tomu měli zabránit a nezbývá nám mnoho času. Je nutno vzít v potaz, že jsou na naší planetě zatím i ropné zásoby, které udávají směr naší ekonomice. Za normálních okolností by politici neměli důvod zdržovat vývoj pro udržitelný směr planety, zvlášť při vzrůstajícím tlaku od aktivistů a lidí, kteří od politiků požadují změnu v omezení emisí. Nebyl by důvod proč nenásledovat společné ujednání v Paříži a podporovat pozitivní přístup k životnímu prostředí. Ale to by bylo pouze v případě, kdyby nebyl ohrožen něčí zisk.

Globální banky od Pařížské dohody investovaly 1,9 bilionů dolarů na fosilní paliva

Po uzavření dohody o klimatu v Paříži hovořil generální ředitel banky J.P. Morgan Chase o její podpoře a vyzýval k tomu, aby finanční toky byly v souladu k cestě pro nízké emise skleníkových plynů. Od jeho prohlášení však jeho banka do tří let investovala neuvěřitelných 1,9 bilionů dolarů (v přepočtu 43,5 bilionů korun českých) na fosilní paliva. To přesněji řečeno znamená financování uhlí, arktické ropy a zemního plynu, hydraulického štěpení, dehtových písků a dalších projektů. Takže je velmi pravděpodobné, že část z nás financuje těžbu v amazonském deštném pralese.

Indonéská vláda schválila projekt který může vyhubit vzácné orangutany

V minulém týdnu se objevila zpráva, že Indonésie, která se rovněž podepsala pod výše zmíněnou dohodu a svůj podpis ratifikovala, schválila čínský projekt výstavby vodní přehrady, který financuje čínská státní společnost a čínská banka. Přehrada by měla sice zásobovat obyvatele severní části Sumatry, nicméně díky svým dopadům pravděpodobně způsobí vyhubení nově objeveného druhu orangutanů a ohrozí další druhy zvířat. Indonésie tak porušuje nejen Pařížskou dohodu, nýbrž také vlastní zákony, díky kterým je ochrana orangutanů prioritou.

Český premiér požaduje horší ochranu klimatu

V zemi, kde stojí v čele vlády Andrej Babiš, jehož Agrofert je významným výrobcem biosložky, která se přimíchává do benzinu a ropy, jsme na tom velmi podobně. Agrofert je rovněž jedním s největším distributorem pesticidů a mořidel v ČR, díky čemu vláda pravděpodobně podporuje i užívání glyfosátu, o kterém bylo nedávno rozhodnuto že způsobuje rakovinu. Zároveň Andrej Babiš na právě probíhajícím summitu v Bruselu požaduje horší ochranu klimatu, jelikož chce z klimatické strategie vyškrtnout pasáž, která říká, že by EU měla být do roku 2050 uhlíkově neutrální. Ministerstvo dopravy navíc během včerejšího dne změnilo svůj postoj k poslaneckému návrhu, který chce zrušit povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Ještě koncem týdne však zaujalo na vládním webu kladné stanovisko, nicméně nyní je jeho postoj negativní. S poslaneckým návrhem rovněž nesouhlasí také Andrej Babiš. Jinak řečeno vlády některých zemí nemají důvod hledat ekologičtější variantu paliv, elektřiny, potravin apod. v případě, že by tím mohli ovlivnit ekonomiku celé země a tím i vlastní zisk.

Má tedy smysl demonstrovat za životní prostředí?

Samozřejmě že je pozitivní v našich životech omezit spotřebu plastů, snažit se o minimální odpad a nekupovat zbytečné oblečení. Ale můžeme tím podpořit jakýsi světový převrat? Ve světě, kde se z 1% lidské populace, která vlastní téměř 40% světového bohatství stává pomyslnými režiséry pro zbytek 99% obyvatel? Greta Thunberg jednoznačně spustila obdivuhodnou vlnu pozitivní naděje. Rozhodně má podporu po celé planetě a v akci pro klima jí následuje mnoho perspektivních mladých lidí, kteří začali pronásledovat politiky jejich národů. Nebrečí však u některých politiků na špatném hrobě, pokud politici nechtějí snížit svůj zisk a nechtějí ovlivnit ropný průmysl? Domnívám se, že v tomto momentu by se mohlo zdát že jsou demonstrace zbytečné, nicméně si myslím, že se v krátkém čase může udát ještě mnoho s ohledem na aktuální klimatické podmínky.

Nezapomeňme vzít v potaz také fakt, že ekologický směr se stal jakýmsi hitem a marketingovou strategií pro mnoho firem, tedy i zisků. Jednoduše řečeno je dnes ideální doba na to, odepřít pozornost od ropného průmyslu a ničení životního prostředí vlivy, které jednotlivci neovlivní, a zároveň také vhodná pro upření pozornosti na spotřebu jednotlivce. Nepřestaňme za klima bojovat, informovat společnost o tom co se děje a že nám na planetě záleží. Ale neřešme potom příliš extrémně vlastní spotřebu plastů a CO2, pokud jsme si zároveň schopni uvědomit to, že nejsme těmi, co naši zem nejvíce zamořují.

Tereza Skovajsová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *