Pozor na pohádky o suchu

V následujícím článku Vám přináším zajímavý názor agrárního analytika Petra Havla. „Pohádka o suchu na území České republiky“.

Neuplyne dne a téměř ani hodiny, aby se na internetu neobjevili další informace, prognózy, či statistiky o neustupujícím suchu, jeho důsledcích či příčinách a také plánech jak s problémem nakládat. A to i v době, kdy týdenní srážky činí třeba i 200 nebo 300 procent v porovnání s dlouhodobými srážkovými úhrny, jako tomu bylo podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) například v prvním letošním zářijovém týdnu.pohádka o suchu česká republika

I když je veřejnost stále bombardována prognózami o tom, jak se naše země může v budoucnosti ocitnout „na suchu“, bylo by vhodné nebrat takové scénáře příliš vážně. V Česku ročně naprší 40 až 60 miliard kubíků vody, a to i v těch nejsušších letech (v roce 2015 to bylo 42 miliard kubíků), což je třicetkrát až čtyřicetkrát více vody, než činí roční spotřeba vody v zemi (1,5 miliardy kubíků) jak pro pitné účely, tak pro průmysl a zemědělství. Jen pro zajímavost – zemědělství v naší zemi spotřebuje zhruba 3 procenta vody v podobě závlah; často uváděný údaj o tom, že zemědělství spotřebovává až 70 procent vody, se týká zahraničí a zemědělské produkce v subtropických a tropických oblastech.

Tak kde je problém?

Není to ale jen krajina, která nedokáže v potřebné míře zadržovat a vsakovat vodu, na což velmi často poukazují zejména lidé z měst. Jenže i města a obce mají na suchu v Česku svůj podíl, neboť je jejich plocha z podstatné části pokryta neprostupnými povrchy, jako je asfalt a beton, a navíc takové povrchy zvyšují teplotu vzduchu a vyhánějí jej do velkých výšek spolu s vodou odpařovanou v podobě páry. I ta nejhůř obdělávaná půda přitom vsákne na rozdíl od betonu alespoň něco.

Nesvádějme proto nedostatek vláhy (mimochodem často lokální) na nedostatek deště, ale ani na tu či onu část společnosti. Vláhy je a bude dost, a kolik z miliard kubíků vody, které ročně spadnou na naše území, dokážeme využít, záleží jak na struktuře krajiny, na architektuře měst, tak třeba i na rozvojových plánech obcí a z nich plynoucích záborech kvalitní zemědělské půdy.

Že bychom ale zlepšili vodní bilanci Česka tím, že se budeme méně často sprchovat nebo používat šetřiče vody, to je představa veskrze naivní. Ve skutečnosti jsou totiž nástroje, které můžeme ovlivnit (množství srážek asi těžko) a které skutečně mají zásadní význam v prevenci rizik sucha, pouze dva: zadržet více než dosud vodu z dešťů v krajině – a sázet stromy. Nejen v lese, ale i mimo les a ve městech a obcích.

                                                                                                                                                     Zdroj:                        Petr Havel, agrární analytik, IDnes.cz
Označeno ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *